Proč zrovna 6 m2? Jde asi o nejčastější velikost kotců, ve kterých (nejen) útulkoví psi tráví většinu svého času. Někde mají kotce o něco málo větší, jinde i menší, přesné číslo pro účel článku není podstatné.
Tématem bude „smečkový“ způsob fungování našeho útulku a jeho výhody, úskalí a proč tenhle způsob upřednostňujeme před kotci.
Význam slova „smečkový“ asi mluví sám za sebe, ale aby nedošlo k nedorozumění, pojďme se podívat nad to, co si pod tím představit. Jednoduše to, že všichni zdraví (pokud jde o přenosné nemoci), plně očkovaní a kastrovaní psi, kteří jsou schopni společného soužití s ostatními psy, jsou po karanténě začleněni (vypuštěni) mezi psy, kteří už v útulku jsou. Takže něco jako taková velká šťastná psí rodina 🙂 Zní to dobře ? Je to dobrý, aspoň většinou 🙂
Smečkoví psi (kterých náš azyl pojme okolo 12), mají volný pohyb po pozemku azylu a volný přístup do hlavní budovy, kde si každý může vybrat své místo k odpočinku na křesle, na posteli nebo v jednom z mnoha pelíšků. Místa je dost, takže potyčky o křesla se nekonají, někteří naši svěřenci se naopak rádi přitulí ke svým kamarádům.
Dveře budovy mají psí dvířka, tj. otvor, kterým se psi dostanou volně dovnitř i ven i v noci nebo v zimě, takže psi opravdu nejsou nijak omezeni v pohybu po hlavní místnosti budovy a po pozemku.
A co se psy, kteří jsou méně přátelští? Pro ně máme třístupňový systém – střídačka, košík a kotec. Někdy se stane, že si nesednou jen 2 konkrétní jedinci, každý sám vychází s ostatními, ale nějaký jeden pes pro něj představuje úhlavního nepřítele. Pokud tohle nastane, jsou tihle dva soci ve smečce na střídačku, část dne jeden, zatímco druhý je v kotci, druhou část dne naopak. Tak si každý užije aspoň část dne volného pohybu po areálu a socializace ve smečce a s lidmi.
Občas přijde pes, který není úplně nesnášenlivý, aby nemohl být ve smečce vůbec, třeba 60 % času funguje normálně, ale při některých příležitostech vyvolává rvačky s různými členy smečky, co se mu nevhodně připletou do cesty. Takoví psi fungují ve smečce s košíkem. Používáme výhradně polstrované plastové náhubky Baskerville s velkými otvory, přes které pes může úplně volně dýchat a pít.
Může se zdát, že mít většinu dne košík je nepříjemné, ale psi si na ně rychle zvyknou a za den ho už ani nevnímají. Když porovnáme jejich chování v kotci (kde by jinak museli trávit celý den, kromě denní procházky) a chování ve smečce s košíkem, je zřejmé, že v kombinaci smečka + košík je pes mnohem spokojenější než na těch 6m2, kde neustále vystresovaně štěká na psy a lidi, co chodí okolo, je nesrovnatelně víc omezený v pohybu i v socializaci. S košíkem spokojeně běhá po areálu, spí a mazlí se s návštěvami 🙂
Samozřejmě jsou psi, kteří nemůžou být ve smečce ani s košíkem, protože jdou tvrdě po všem živém košík, nekošík a to už je moc nebezpečné. Ti tráví čas v kotci s větším výběhem. Celkem máme 6 kotců, z toho jen 3 považuju já osobně vhodné pro velké psy, protože mají dostatečně velký výběh (něco přes 20m2) a zateplené boudy nebo přistup do budovy. Tyhle psy venčíme nejčastěji, abychom jim vynahradili nemožnost volného pohybu po areálu a dopřáli jim dostatek procházek venku.
Ostatní 3 kotce mají okolo těch 6m2 a i když někde v útulcích i v domácnostech v nich velcí psi bývají běžně, mně osobně to přijde pro velkého psa nedostatečný prostor, pokud tam má pes trávit většinu svých dní (kdo z nás by chtěl být zavřený celé dny v koupelně, i kdyby měl pravidelné vycházky ?). Navíc ve výbězích (aspoň v těch našich) mají psi vždy kousek nějakého přirozenějšího povrchu, kde bez stresu vykonají potřebu. Spousta lidí si neuvědomuje, že pro psy (dokonce i pro ty, kteří žili před příchodem do útulku jen venku, natož pro bytové psy s pevnými hygienickými návyky) není přirozené vykonávat potřebu v prostoru, který obývají, zvlášť když je ten prostor malý. Takže když „to“ musí udělat v kotci 6m2 s dřevěnou podlahou, mnozí jsou z toho v nemalém stresu, nejeden pes „to drží“ skoro až do krajnosti, jen aby nemusel vykonat potřebu v kotci, to taky není nic příjemného.
U nás tedy velcí psi jen do výběhů s boudami, pokud máme kotce s výběhy plné, nepřijímáme další velké psy, dokud se výběh neuvolní.
A výhody a nevýhody smečky?
Jak už jsem zmínila – jednou z nesporných výhod je volnost pohybu smečkových psů, každý si tráví čas, kde je mu to příjemné (vevnitř nebo venku), proběhne se po pozemku, může si hrát s ostatními psy a mazlit se s lidmi (ošetřovateli i návštěvníky), zdřímnout si na gauči v hlavní budově, kde je v létě chládek, v zimě teplo. To je bezpochyby nejen příjemnější pro psa, ale pobytem ve smečce se mu taky zvyšují šance na umístění, protože je líp socializovaný vůči psům i lidem, snáz projeví svou osobnost a zapůsobí na případného zájemce než „uječené cosi“ v kotci. A je to koneckonců v mnohém příjemnější i pro nás, když vidíme kolem sebe šťastné psy žijící v rodinném prostředí.
Úskalí smečky vyplývají z toho, co už jsem taky psala- i ve smečce, která si sedne, může při větším rozruchu (třeba když přijde víc lidí a celá smečka se nahrne kolem nich, každý vyžaduje pozornost) dojít k menší či větší bitce. A taková bitka ve smečce není žádná sranda, někdy stačí jen ostré napomenutí a krize je zažehnaná, jindy se ale můžou nechat strhnout další psi a najednou se místo dvou psů perou třeba tři nebo čtyři a může dojít ke zraněním psů i lidí, kteří rvačku řeší. Proto problémovější jedince jistíme košíky a pořád jsme ve střehu, psi jsou neustále pod dohledem, i když se nic neděje. Funguje nám to takhle celé roky bez problémů.
Dalším úskalím je omezená možnost příjmu problémových psů. Kdybychom fungovali „kotcově“, můžeme přijmout třeba 10 problémovějších psů, které umístíme do kotců a hotovo. Jak jsem psala, osobně nepovažuju kotcový způsob života za kvalitní pro psa a pokud si můžu volit, jaký primární způsob mít ve svém útulku, volím jednoznačně smečku. Kdybychom měli velký pozemek, ráda bych vybudovala víc kotců s pořádnějšími výběhy a poskytovala azyl většímu počtu problémovějších psů, ale na současném pozemku nám to prostory neumožňují a tak děláme to, co považujeme za nejlepší za stávající situace. A vypadá to, že naši psi si to užívají 🙂
Není nic krásnějšího než vidět spokojené pejsánky …. To je člověku hned krásně u srdíčka…. Tak jako oni potřebují nás lidi tak my potřebujeme je….za jedno teplé pohlazení rukou nám dají tisíce nádherných pohledů….kdo nikdy nežil se psem tak nikdy nepoznal tu krásnou psí lásku a věrnost….