O Tour de Kanada 2018

Jak to celé vzniklo

Je leden 2018 a nacházím se ve Vancouveru v Kanadě. Dostal jsem se sem jako jeden z asi 1200 Čechů, kterým se minulý rok podařilo získat pracovní Working Holiday víza, a mohli tak na rok přijet žít do Kanady, ať už je k tomu vedlo cokoliv. Co konkrétně zvedlo ze židle mě, si můžete přečíst zde, v sekci Kdo jsem.

Většina cizinců, kteří tuto zemi díky WH programu navštíví, si sem jede vydělat nějaké peníze v různých zaměstnáních, které místní ne vždy sami chtějí vykonávat, zlepšit si angličtinu, lyžovat, jezdit na snowboardu nebo místní úžasnou přírodu poznávat pěšky. Byl jsem tu první týden, takže jsem si také logicky dával v hlavě dohromady, co bych tu chtěl zažít. Mít pěknou práci, za která by mi do budoucna nezkazila životopis? Vylézt na nejvyšší horu Kanady? Vyfotit medvěda grizzlyho? Vidět polární záři? Možná. V tuto chvíli jsem ale musel řešit mnohem prozaičtější věci. Moje první práce byla stát jako lopata v tiskárně u pásu, na kterém asi jednou za 10 vteřin přijede tričko, které musím složit na hromádku. Do toho se mi chce dost blít, protože jsem se včera potkal s kamarádkou z Čech a trochu se to v baru protáhlo.

Tohle asi není ten způsob, jak bych chtěl strávit rok v zahraničí. Chodit někam, kde mám za horší práci méně peněz, než jsem měl v Praze, občas se někam podívat a s trochou štěstí to celé zakončit možná dvoutýdenním roadtripem, mi najednou přišlo jako dost malý cíl, když uvážím, že jsem doma nechal jistotu relativně pohodlného života a celý svůj svět jsem si sbalil do 15kg krosny, z toho tři kila byly vánoční cukroví a flaška slivovice. Napadlo mě tedy vyrazit někam na kole. Už před lety jsem zjistil, že jezdit z Prahy o víkendech navštěvovat rodiče a kamarády do severních Čech, je na kole mnohem větší sranda, než jet tu samou trasu autem, a loňský cyklovýlet z Prahy do pobaltských států s kamarádem Danem byla taky super dovolená.

Tak proč něco podobného nezkusit tady v Kanadě? Nejsem první Čech, který něco takového podnikne, jednoho jsem našel na internetu a dalšího, Vojtu, dokonce potkal osobně.

 

Kdy a hlavně kudy?

A rázem bylo rozhodnuto. Přejedu Kanadu na kole od jednoho oceánu k druhému. Přibližnou trasu už mi v roce 1980 nakreslil ultramaratonec Terry Fox, který se v rámci Maratonu naděje pokusil tuto druhou největší zemi světa přeběhnout, a začínal v jejím nejvýchodnějším cípu, ve městě St. John’s. Jeho cílem bylo svým během vybrat peníze na léčbu rakoviny. Bohužel v polovině cesty sám zemřel na rakovinu plic, jinak by snad doběhl až do hlavního města Britské Kolumbie, Victoria. Jeho pomník ve Victorii jsem v únoru navštívil, a právě odtud budu v létě vyrážet – pojedu tedy opačným směrem.

Má předběžná trasa má okolo 8000 km a pokud všechno půjde podle plánu (nic si nezlomím a nebude sněžit), mohl bych ji zdolat za necelé tři měsíce. Právě kvůli riziku příchodu zimy musím vyrazit nejpozději v druhé polovině června. Do léta budu na letní cestu šetřit prací ve městě Banff uprostřed Rocky mountains, až následně se opět přesunu na startovní čáru.

 

Proč tento web?

Ode dne, kdy jsem stál na Letišti Václava Havla v Praze, a vyrážel na cestu do Vancouveru přes Panamu ve střední Americe a Kolumbii v Jižní Americe, jsem si vedl deník pro sebe a pro pár přátel. Potvrdili mi, že je poměrně čtivý, zejména ty části, kde vůbec nic nešlo podle plánu, proto v jeho psaní budu pokračovat i při letní expedici a zveřejňovat svou cestu na stránkách projektu Tour de Kanada.

S výběrem zajímavých pasáží z dosavadních zápisků se můžete seznámit v sekci Archiv deníku. Upozorňuji, že jelikož ne vždy šlo všechno hladce, často jsem si ve vypjaté situaci zcela od srdce zanadával, nesnažil jsem se o korektní vyjadřování a rozhodně jsme se nebránili černému humoru.

Na těchto stránkách ale nebudu jediným přispěvatelem:

 

To nejdůležitější – Azyl opuštěných psů Libeň

Nemám tak vysoké ambice, jako měl Terry Fox, ale rád bych touto cestou upozornil na jiné důležité téma, a případně pomohl těm, které považuji za nejlepší živočišný druh, psům. Ti totiž, na rozdíl ode mě a většiny lidí, nemají takové štěstí, aby se sami rozhodli, jak svůj život prožijí a bohužel ne všichni jej stráví po boku milujícího pána nebo jako součást obětavé rodiny.

Rozhodl jsem se tedy spojit síly s paní Hankou Tesařovou a jejími kolegy z Azylu opuštěných psů Libeň. Více o útulku si můžete přečíst zde.

Na jejich bedrech spočívá mnohem těžší úkol, než mám já. I nadále se musí starat o bezproblémový chod útulku a dobré životní podmínky všech jeho zvířecích obyvatel, a to i přes ne zrovna velkorysý finanční rozpočet.

Po dobu mé jízdy vám budou přinášet pravidelné zprávy o tom, co se v útulku právě děje a o jejich každodenní činnosti.

 

Můžu nějak pomoci?

Ano!

Mně osobně asi příliš ne, na cestu jsem si vydělal sám a taky si to musím celé sám odšlapat. Snad jen pokud momentálně sami žijete v Kanadě někde poblíž mé trasy, budu vám vděčný za případný prostor 60×183 centimetrů, kam bych mohl v noci rozložit karimatku. Nerad totiž stavím stan, a ještě více nerad ho ráno balím. Taky když uvidíte, že mě někde u cesty žere medvěd, zkuste prosím něco udělat buď s tím medvědem nebo se mnou, rozhodněte se podle toho, v jaké fázi konzumace to zrovna bude.

Rozhodně ale můžete pomoct pracovníkům a zvířatům v Azylu opuštěných psů Libeň, a to hned několika způsoby:

 

1. Dejte o projektu vědět svým známým

Sdílejte naše facebookové stránky mezi svými přáteli a známými, nebo jim ukažte tento web. Pokud vás za to v práci nevyhodí, pošlete odkaz po firemním emailu. Čím více lidí se dozví o činnosti Azylu opuštěných psů Libeň, tím lépe. Kdoví, třeba zrovna na vaši tetu nebo vašeho kamaráda čeká v kotci jeho budoucí nejlepší přítel.

2. Materiální pomocí

Je taktéž možné pomoct materiálně, a to především zasláním veterinárních diet a doplňků pro nemocné psy. Aktuální seznam vždy najdete na webu útulku. Hodí se ale také ekologické čistící prostředky, antiparazitika, deky, vodítka, pelíšky a další.

3. Finanční pomocí

S ohledem na osazenstvo (staří a nemocní psi) jsou největším nákladem veterinární výdaje. Pomůže tedy jakýkoli finanční příspěvek na

transparentní účet 2201347667/2010

Případně je možné zaslat příspěvek taky do fondu na hlavní útulkovou veterinu Trivet (1011047300/5500), i když útulek využívá služeb různých pražských klinik, podle onemocnění opatrovaných psů.

Dále je možná finanční podpora v podobě virtuální adopce.

V případě jakéhokoli finančního daru nezapomeňtě do poznámky uvést své jméno, abychom vám na webu Tour de Kanada mohli náležitě poděkovat.